Rok se s rokem sešel a nastal zase čas obout toulavé boty a vydat se na první letošní zahraniční výlet – do prosluněných řeckých Athén.
Destinace: Athény, Řecko
Délka: 5 dní (březen)
Doprava: let Vídeň – Athény (zpáteční 2145 Kč)
Ubytování: Apartmán pro 3 osoby (2500 Kč/ osoba)
Athény jsou hlavním městem Řecka a představují domov pro více než 600 tisíc Řeků (a dle mého odhadu podobného počtu potulných koček). Antické Athény ve svojí tehdejší kráse byly považovány za jednu z kolébek civilizace, kultury a demokracie a jejich tehdejší slávu si dodnes turisté připomínají při návštěvě Parthenónu na Akropoli, jedné ze dvou athénských památek UNESCO. V novodobé historii se Athény proslavily jako místo konání prvních novodobých olympijských her roku 1896.
Moje krátká řecká dovolená byla směsicí brouzdání úzkými athénskými uličkami v Place a Anafiotice, brázdění širokých bulvárů Ermou street spojující náměstí Monastiraki a Syntagma, v honbě za nejlepšími výhledy zdolávání schodišť ve čtvrtích pod Akropolí a výšlapem jediného většího pahorku v okolí jménem Lycabette, poznávání antické kultury a historie (za nemalé pomoci ChatuGPT) v Parthenonu na Akropoli, Muzeu Akropole a Antické Agoře a obdivování mnoha dalších antických památek z dálky či ze shora, prohlídkou obrovitánského Panathénského olympijského stadionu, výletu k moři na Pireus, užívání si nočního života ve čtvrti Psiri, poznávání místních kulinářských specialit a v neposlední řadě – focení miliardy selfíček.
Příjemným každodenním společníkem bylo slunečné počasí umožňující nosit tričko s krátkým rukávem a při absenci opalujících krémů s SPF50+ nemilosrdně spalující (již v březnu!) nechráněnou pokožku.
Čas na dovolené se zpomalil do příjemného, líného tempa, kdy každý den začal gurmánským zážitkem v podobě místního řemeslného pečiva s výběrovou kávou, den pokračoval návštěvou nejdůležitějších pamětihodností a míst, pozorováním okolních turistů (kterých bylo požehnaně) a místních Řeků (kteří v poslední době odpoledne pravidelně protestují proti vládě) a rozjímáním o životě na lavičkách ve stínu olivovníků u starověkých památek.
V podvečerních hodinách přišla na řadu další záplava blaha při poznávání místní kuchyně, která vůbec není tak nudná, jak jsem si možná myslela, a kdo neochutná tzatziki v místní taverně, jako by v Řecku ani nebyl.
Pohodové dovolenkové dny byly obvykle zakončeny pozorováním města při západech slunce a výletem do nočních čtvrtí s pozorováním lidí při vlnění se v rytmu hudby s opojnými drinky.
Dovolená utekla rychle a na poklidné, prosluněné, starověké Athény budu ráda vzpomínat. Pro zvídavé ještě přidávám zajímavý fakt, který jsem se na dozvěděla v Muzeu Akropole – Niké je v řecké mytologii bohyně vítězství a bývá zobrazována jako okřídlená postava, často v rukou jiných bohů, např. Athény, která bývá zároveň často zvána Athénou Niké, tedy Athénou Vítěznou. Až budete příště zase přemýšlet, odkud se vzal název společnosti Nike…