Štítek: Cestování

Další týden v nemocnici je za mnou. O tom, jak to chodí na chirurgickém oddělení v UK, mám teď lepší představu než před týdnem. Takže:  Ráno před osmou se zasedne k počítači, do elektronické dokumentace (tzn. handover list) se zapíšou výsledky vyšetření z předchozího dne a dopíšou nové poznámky. Následně doktor celý den obchází pacienty, vede jejich papírovou dokumentaci (ano, cokoli nového je potřeba… Pokračovat ve čtení Všechno je tady jinak

Po náročném prvním týdnu jsem si na sobotu naplánovala odpočinek, jelikož mělo celý víkend pršet (hádejte – nepršelo). Dokončila jsem nějakou práci zde na blogu (životopis v cz a eng), zašla jsem si na procházku (kde jsem v parku potkala spoustu malých chlupatých psích chlapíků), s M. jsme si udělaly typický britský brunch (fazole, vejce, toasty a rostlinné párečky) a večer se mi na internetu… Pokračovat ve čtení Jenom další nudný víkend, nebo ne?

Mám za sebou první týden v UK, jupí! Za tu dobu jsem se stihla ztratit jen tak asi dvacetkrát, překvapivě jsem promokla jen jednou (fakt jsem čekala, že tu bude pršet tak 80 % času, přitom deštivé dny začaly až dnes), nespočetněkrát jsem už řekla „come again“ nebo „could you repeat that“ aneb „můžeš mi to zopakovat?“… Pokračovat ve čtení Konečně prší

Poslední dva dny bych popsala jedním slovem – smršť. V úterý ráno mě po brzkém ranním budíčku čekala hodinová cesta z centra Liverpoolu do centra Whistonu. Po vyzvednutí klíčů na recepci nemocnice jsem se vydala směrem k mému provizornímu ubytování. Proč provizornímu? V mém definitivním ubytování se momentálně izolují sestry, které přijely do UK ze zahraničí. Mé momentální provizorní ubytování (budu mu říkat ubytování 1)… Pokračovat ve čtení První dva dny ve Whiston Hospital

Víte, jak jsem v druhém článku psala, že cesta se povedla bez covidových, ale i jiných komplikací? No, tak život v Anglii se mi právě začal komplikovat, a to typicky po covidovsku. Dnes ráno mě místo příjemného překvapení čekalo nepříjemné. K. mi poslala přes mesík (to je mým slangem messenger) zprávu, že ji ráno škrábalo v krku, a tak si dělala antigenní… Pokračovat ve čtení Řekl někdo „žádné komplikace“?

Druhý den po příjezdu do UK mě v mailu čekalo překvapení – mám negativní test na covid! Výsledek přišel tak o 12 hodin dříve, než jsem očekávala, a to znamená jediné, do města se jde už dopoledne. Jelikož jsem spáč a trochu jsem si přispala (no jo, kdo měl čekat, že tady ty výsledky chodí tak rychle), stihla jsem jen rychlou snídani, než… Pokračovat ve čtení Anglicky, prosím?

Víte, jak se říká, že jak na Nový rok, tak po celý rok? Myslíte, že letos bude teda každý den tak nový a vzrušující jako ten dnešní? Přidržte si klobouky, odlétáme. Původně jsme z Vídně měli i s dalšími spolužáky odlétat v pěti lidech, ale kvůli covidu se z pětice stala čtveřice. Nakonec jsme tedy odletěly v dámské sestavě a přílet spolužáka očekáváme další týden.… Pokračovat ve čtení Jak na Nový rok, tak po celý rok?

Bylo nebylo, za sedmero šalinovými kolejemi a sedmkrát sedmero brněnskými hospodami jsem žila já, chrabrá a spanilá medička chystající se na dobrodružství do velkého světa. Moje dobrodružství nezačalo dnes, ale jak už to v reálném životě bývá, tenhle příběh se začal psát už před několika měsíci horou papírování. Tohoto nudného úvodu vás ušetřím a za dobrodružstvím se společně se mnou můžete vrhnout… Pokračovat ve čtení Jak se sbalit do 20 kg zavazadla na 3 a půl měsíce pod 4 hodiny